Informace a dotazy 2016-12-28T19:25:59+00:00

Nejrůznější informace a odpovědi na dotazy, které nám často kladete

Podmínky pro nabývání vodohospodářského majetku 2016-12-28T20:55:20+00:00

otevřít v samostatném okně | stáhnout v PDF

Tento dokument je vydán pro potřeby investorů uvažujících o vkladu (darování) vybudované vodohospodářské infrastruktury do majetku VHS Olomouc, a.s. (dále jen VHS).

Vzhledem k zájmu o napojení na náš vodohospodářský infrastrukturní majetek si dovolujeme uvést následující požadavky:

  1. v rámci přípravy projektové dokumentace nebo investičního záměru si investor projedná s našim smluvním provozovatelem, kterým je MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s. (dále jen MOVO) technické možnosti napojení a získá jejich vyjádření (resp. souhlas),
  2. pokud investor uvažuje s předáním vodovodu (kanalizace) obci a ta s následným vkladem do VHS nebo přímým darováním VHS, musí v rámci PD a realizace dodržovat „ Technické podmínky pro přípravu a realizaci staveb“ (tzn. používat jen schválený materiál sítí, armatur a objektů),
  3. o darování infrastrukturního vodohospodářského majetku je možné uvažovat jen při splnění následujících kritérií:
    1. vybudovaný veřejný vodovod nebude mít investiční náklad (dále jen IN) na jednoho ekvivalentního obyvatele (1 EO) vyšší než 55 000 1 Kč bez DPH,
    2. vybudovaná veřejná kanalizace nebude mít IN na jednoho ekvivalentního obyvatele (1 EO) vyšší než 60 000 2 Kč bez DPH,

    Celkové IN veřejného vodovodu (kanalizace) předkládá investor akce a VHS ji ověřuje dle kalkulací plánu obnovy. Do IN musí být zahrnut i podíl komunikací (chodníků), jestliže je nová infrastruktura pod nimi uložena,
    Poznámka: 1 EO = 1 obyvatel (odběratel pitné vody/producent odpadní vody). 1 RD = 3,5 EO a 1 byt = 2,5 EO. V případě odběru/produkce pro průmysl, služby, zemědělství bude postupováno dle vyhlášky č. 428/2001 Sb. nebo dle konkrétní kalkulace,

  4. před vydáním územního povolení si investor vybere z nabízených možností 1 – 5 z „Podmínek pro napojení na vodohospodářskou infrastrukturu v majetku Vodohospodářské společnosti Olomouc, a.s.“ a pokud se rozhodne pro vklad (dar) var. 5, vyplní a podepíše vzorovou žádost „Žádost o vklad (darování) vodohospodářské infrastruktury“ (.docx),
  5. následně projektant dokončí dokumentaci, která musí respektovat „Technické podmínky pro přípravu a realizaci staveb“. Naše společnost k takové PD vydá stanovisko a akce může dospět do fáze vydání vodoprávního povolení,
  6. před zahájením stavebních prací nás bude investor nebo vybraný zhotovitel kontaktovat a umožní nám kontrolu na staveništi. V každém případě musíme být přizváni ke kontrole: použitých materiálů, potrubí vodovodu/stoky, provádění hutnění obsypu a k tlakové zkoušce,
  7. po ukončení výstavby si investor připraví následující doklady:
    • dokumentaci skutečného provedení díla (1x na CD ve formátu *.dgn (dwg)),
    • geodetické zaměření (ve formátu *.dgn – struktura souboru geodetického zaměření je stanovena – lze ji poskytnout),
    • prohlášení o shodě a další atesty od použitých materiálů,
    • protokol o tlakové zkoušce,
    • v příp. vodovodu navíc protokol o zkoušce požárních hydrantů, doklady o proplachu a desinfekci, zkrácený hygienický rozbor vody (vyhovující) a  protokol o funkčnosti identifikačního vodiče,
      v příp. kanalizace navíc kamerový záznam potrubí a šachet).
    • originál „Smlouvy o věcném břemenu“ (.docx) (zřízení služebnosti) k vybudovanému vodovodu (kanalizaci) a to ke všem dotčeným pozemkům. Tento dokument musí být potvrzený Katastrem nemovitostí.

    Všechny předané doklady musí být min. ve dvou písemných vyhotoveních (1x pro VHS a 1x pro MOVO),

  8. před zahájením kolaudačního řízení doručí investor na VHS vyplněnou „Darovací smlouvu“ (.docx) (až na chybějící č.j. kolaudačního rozhodnutí), která bude z jeho strany již podepsaná,
  9. po kolaudaci VHS doplní č.j., smlouvu podepíše a jedno paré vrátí zpět investorovi. Tím bude celý proces ukončen a MOVO může začít nový úsek provozovat a napojovat nemovitosti (za předpokladu, že jsou vyřízené žádosti o napojení k veřejnému vodovodu (kanalizaci) a povolení k realizaci přípojek),

 

Závěr:

Tyto podmínky platí pro dary infrastrukturního majetku do výše 1 000 000,- Kč bez DPH. V případě většího rozsahu majetku je zapotřebí předložit tento záměr nejdříve v představenstvu společnosti k projednání a v případě jeho schválení pokračovat v další přípravě akce.

Pokud se budou řešit vklady infrastrukturního majetku do základního jmění společnosti je nutné uvedený záměr nejprve schválit představenstvem a následně o něm musí rozhodnout i valná hromada společnosti, která se problematikou vkladů zabývá ve dvouletých cyklech.

 

Zpracováno dne 1. září 2016
Vypracoval: Ing. Jiří Kožušníček, technický náměstek

 

[1] Určená hodnota byla stanovena dle zkušeností a má vazbu i na kritéria stanovená OPŽP 2014-2020 (cíl 1.2)
[2] Určená hodnota byla stanovena dle zkušeností a má vazbu i na kritéria stanovená OPŽP 2014-2020 (cíl 1.1)

Podmínky pro napojení na infrastrukturu v majetku VHS Olomouc, a.s. 2016-12-28T20:55:05+00:00

otevřít v samostatném okně | stáhnout v PDF

Tento dokument je vydán pro potřeby investorů uvažujících o připojení na vodohospodářskou infrastrukturu VHS Olomouc, a.s. (dále jen VHS) a vychází z § 8 odst. 4 zákona 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v platném znění. Nejedná se však o detailní výčet všech kroků nutných ke zdárnému předání majetku nebo zajištění jeho provozování. Základním dokumentem je zákon „o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu“ č. 274/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů a doplňujících vyhlášek.

 

Z hlediska budoucího napojení na vodohospodářskou infrastrukturu v majetku VHS jsou možné tyto varianty (za předpokladu splnění všech dále uvedených požadavků):

  1. Investor nového vodovodu (kanalizace) zrealizuje a zkolauduje dílo, to zůstane v jeho vlastnictví a zajistí si jiného odborného provozovatele než má VHS.
    Základní požadavky:
    – v místě napojení nebo v jeho těsné blízkosti vybudovat měrnou šachtu (přesné vystrojení šachty bude odsouhlaseno při vstupním jednání s provozovatelem dle místních podmínek),
    – uzavřít písemnou dohodu dvou provozně souvisejících vlastníků dle §8 zákona 274/2001 Sb.,
    – s MOVO uzavřít smlouvu o předané vodě.
  2. Po dostavbě a zkolaudování zůstane vodovod (kanalizace) ve vlastnictví investora, ale provoz si zajistí přes stejného provozovatele jako má VHS.
    Základní požadavky:
    – v místě napojení nebo v jeho těsné blízkosti vybudovat měrnou šachtu (přesné vystrojení šachty bude odsouhlaseno při vstupním jednání s provozovatelem dle místních podmínek),
    – uzavřít písemnou dohodu dvou provozně souvisejících vlastníků dle §8 zákona 274/2001 Sb.,
    – s MOVO uzavřít smlouvu o provozování.
  3. Po dostavbě a zkolaudování bude vodovod (kanalizace) předán obci a ta si zajistí jiného odborného provozovatele než má VHS.
    Základní požadavky:
    – stejné jako pro variantu 1.
  4. Po dostavbě a zkolaudování bude vodovod (kanalizace) předán obci, ale provoz bude zabezpečovat přes stejného provozovatele jako má VHS.
    Základní požadavky:
    – stejné jako pro variantu 2.
  5. Po dostavbě a zkolaudování bude vodovod (kanalizace) předán (darován) VHS.
    Základní požadavky:
    – pokud není vybudovaný vodovod (kanalizace) rozsáhlý (tzn. bez nutnosti vzniku samostatného měřící okrsku, není nutné budovat měrnou šachtu,
    – před kolaudací na VHS doručit „Darovací smlouvu“ (.docx) (podepsaná investorem díla) a po vydání kolaud. rozhodnutí (souhlasu) bude do smlouvy doplněno č.j. a podepsána i VHS. V tomto případě není třeba uzavírat písemnou dohodu dvou provozně souvisejících vlastníků dle §8 zákona,
    – detailní požadavky vztahující se k bodu 5 jsou řešeny v samostatném dokumentu „Podmínky pro nabývání vodohospodářského majetku“.

 

Pokud máte zájem o napojení na náš vodohospodářský infrastrukturní majetek, tak si dovolujeme uvést další podrobnější požadavky, které se vztahují k bodům 14:

  1. napojení musí být technicky možné a nesmí významně zhoršit současné tlakové poměry nebo kapacitní možnosti sítě (doložit výpočtem nebo skutečným měřením na síti),
  2. návrh a stejně tak i zrealizované dílo musí splňovat technické požadavky ČSN a zákonné předpisy ČR. Rovněž použitý materiál sítě, armatur a příp. objektů musí splňovat kvalitativní a hygienické parametry dané legislativou,
  3. před zahájením stavebního řízení nám musí být předloženo stanovisko smluvního provozovatele, kterým je MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s. (dále jen MOVO), ve kterém bude odsouhlaseno místo napojení včetně technických podmínek a uveden způsob zabezpečení budoucího provozování,
  4. pokud tomu nebrání technické možnosti nebo bilanční limity vydá VHS souhlas s realizací díla. Přílohou bude i návrh „Dohody o úpravě vzájemných práv a povinností mezi vlastníky provozně související infrastruktury“ (.docx),
  5. s MOVO musí být v dostatečném předstihu projednán a odsouhlasen způsob napojení včetně technických podmínek a omezení,
  6. bez souhlasu MOVO nesmí být prováděna žádná manipulace se stávající infrastrukturou,
  7. do termínu kolaudace musí investor zajistit následující dokumenty:
    – dokumentaci skutečného provedení díla (1x na CD ve formátu *.dgn (dwg)),
    – geodetické zaměření (ve formátu *.dgn),
    – prohlášení o shodě a další atesty od použitých materiálů,
    – protokol o tlakové zkoušce,
    v příp. vodovodu navíc protokol o zkoušce požárních hydrantů, doklady o proplachu a desinfekci, zkrácený hygienický rozbor vody (vyhovující) a  protokol o funkčnosti identifikačního vodiče,
    v příp. kanalizace navíc kamerový záznam potrubí a šachet),
    aby bylo možné doplnit Dohodu o úpravě vzájemných práv a povinností mezi vlastníky provozně související infrastruktury.
  8. před zahájením kolaudačního řízení doručí investor na VHS vyplněnou (až na chybějící č.j. kolaudačního rozhodnutí) a z jeho strany podepsanou „Dohodu o úpravě vzájemných práv a povinností mezi vlastníky provozně související infrastruktury“ (s VHS) a „Smlouvu o provozování nebo o vodě předané“ (s MOVO)
  9. po kolaudaci VHS doplní do Dohody č.j., tu podepíše a jedno paré vrátí zpět investorovi. Tím bude celý proces ukončen a provozovatel může začít nový úsek provozovat a napojovat nemovitosti (za předpokladu, že jsou vyřízené žádosti o napojení k veřejnému vodovodu (kanalizaci) a povolení k realizaci přípojek),

 

Závěr:

U varianty č. 3 a 4 je možné uvažovat s následným vložením vodovodu (kanalizace) do majetku VHS Olomouc, a.s., jestliže se jedná o akcionáře společnosti. V tomto případě půjde o zvýšení základního kapitálu společnosti nepeněžitým vkladem tvořeným nově zrealizovanou vodohospodářskou infrastrukturou a to na základě uzavřené smlouvy, která musí být schválena valnou hromadou společnosti a usnesením Zastupitelstva obce. Před jejím schválením musí být navíc vyhotoven znalecký posudek, který stanoví cenu a předávací protokol, který bude obsahovat veškeré požadované doklady. I pro tyto případy platí zásady obsažené v dokumentaci „Podmínky pro nabývání vodohospodářského majetku“.

Pokud má majetek v budoucnu (nejdéle do 5-ti roků od kolaudace díla a výjimečně v případě existence dotačního titulu do 10-ti roků) převzít do majetku naše společnost, požadujeme kromě předání požadovaných dokladů, být s dostatečným předstihem informování o zahájení realizace a mít možnost vstupu na pozemek z důvodu kontroly prováděných prací. Jedná se zejména o kontrolu použitého materiálu, který bude po zásypu nepřístupný a provedení obsypu potrubí. Nejpozději před zahájením stavebního řízení nám musí být předložena PD k připomínkám (zde mohou být uplatněny technické připomínky, které zohledňují provozní zkušenosti nebo kvalitativní požadavky). Přesné technické podmínky pro výstavbu vodovodu (kanalizace) jsou obsaženy v samostatném dokumentu „Technické podmínky pro přípravu a realizaci staveb“.

 

 

Přehledné schéma Podmínek napojení na vodohospodářskou infrastrukturu VHS

Přehledné schéma Podmínek napojení na vodohospodářskou infrastrukturu VHS

 

Aktualizováno dne 1. září 2016
Vypracoval: Ing. Jiří Kožušníček, technický náměstek

Základní rady pro odběratele 2016-12-28T09:42:20+00:00

Tak jako cokoliv jiného, potřebuje mít zajištěnou řádnou péči i vodovodní a kanalizační přípojka. A proč? – Protože jen bezproblémová vodovodní přípojka Vám může dopravit pitnou kvalitní vodu až do objektu a nezpůsobí Vám vytopení sklepa či poruchu v chodníku před domem.

 

Kdo nic neví o své přípojce a vnitřním rozvodu vody může očekávat následující:

  • zhoršení kvality v důsledku usazenin či koroze (zejména ocelové potrubí je náchylné ke korozi a postupně dochází k „zarůstání“ vnitřního profilu),
  • staré přípojky a rozvody z olověných trub ovlivňují kvalitu vody a mohou způsobovat i poškození zdraví,
  • nekvalitní nebo poškozené potrubí nemusí vydržet vnitřní tlak a praskne – což může skončit vyplavením bytu nebo dlouhodobým únikem vody (např. do podloží), který se pozná až při pravidelném odečtu. Máme případy, kdy odběratelé musí uhradit až násobky běžných plateb!

 

Co je tedy dobré vědět nebo zjistit:

  • Podívejte se do dokumentace jak stará je Vaše přípojka a z jakého je materiálu. Případně zajděte do sklepa či vodoměrné šachty a zjistěte alespoň z jakého materiálu je přívodní potrubí. Přípojky se většinou budovaly z ocelových či pozinkovaných trub, olověného potrubí a polyetylénu.
  • Pokud je přípojka z oceli starší 50-ti let uvažujte o její výměně. Olověné potrubí má sice delší životnost, ale je zdravotně závadné (určitě vyměnit). Pokud je potrubí z PE můžete zatím být celkem v klidu. I zde však existuje řada výjimek (zásypy kamením, pohyby podloží, otřesy nebo dynamické zatížení od dopravy, malá hloubka uložení, …) – hold nic není 100%.
  • Pokud budete uvažovat o nové přípojce, doporučujeme ji zřídit z polyetylénu PE 100 nebo ještě lépe z PE 100 RC (zasíťovaný polyetylen odolnější proti trhlinám) a řádně ji obsypat pískem nebo zeminou bez kamenů. A kdo chce být skoro dokonalý, ať si potrubí uloží do chráničky (o dramatické navýšení nákladů nejde, poruchu poznáte okamžitě a při další výměně se již nemusíte zabývat výkopem, který je nejdražší).
  • Přípojka končí místem kde je osazen vodoměr (ten je v majetku vlastníka veřejného vodovodu) a dál navazuje vnitřní rozvod vody v budově. Samozřejmě záleží i na kvalitě a stavu vnitřního rozvodu, který vede až k vodovodní baterii.

 

Co doporučujeme:

  • V době dovolených nebo v noci je voda ve vodovodní přípojce a vnitřních rozvodech bez pohybu a zvyšuje se riziko jejího ovlivnění okolním prostředím. Je tedy vhodné ráno před požitím pitné vody nebo napuštěním varné konvice provést její odpuštění (odkalení). Přibližně 30 sekund nechte vodu téci nebo 1 – 2 spláchněte na WC.
  • Odjíždíte na dovolenou? – nezapomeňte uzavřít Vaši přípojku u vodoměru (uzávěr před nebo za vodoměrem). Nepřekvapí Vás při návratu vytopený byt a vysoká úhrada za vodné.
  • Před zimním období ověřte, zda je Vaše potrubí chráněno proti zamrznutí. Totéž platí i pro vodoměr – v případě jeho poškození budete hradit vzniklou škodu.
Proč dochází ke kolísání tlaku v síti? 2016-12-28T09:35:54+00:00

Aby byla zajištěna doprava pitné vody i do výše položených objektů nebo výškových budov je zapotřebí v rozvodné síti udržovat určitý přetlak. Navíc to je i ochrana před kontaminací při poruše (pitná voda vytéká z potrubí a zemina se nedostane do dovnitř). Minimální a maximální hodnotu tlaku stanovuje vyhláška a ve všech našich lokalitách ji dodržujeme.

Vzhledem k rozdílnému proudění v potrubí (resp. kolísání odběrů) dochází i ke kolísání tlaku v rozvodné síti. V noci bývá tlak nejvyšší a při maximálních odběrech naopak nejnižší. Čím je rozvodné potrubí menší, tím je náchylnější k těmto výkyvům. Znatelný pokles tlaku tedy, může způsobit např. požární odběr, soused napouštějící bazén nebo velký odběr v průmyslové zóně. Stejně tak tomu bude při poruše vodovodního řadu, kdy voda ve větším množství vytéká do země či stříká z chodníku.

Proč někdy teče „rezavá“ voda? 2016-12-28T09:36:00+00:00

V tomto případě se bohužel taktéž jedná o běžný jev, ke kterému dochází při styku vnitřního povrchu potrubí se vzduchem (většinou při havárii spojené s nutností odstavení a vypuštění části potrubí). Mírné zakalení vody v drtivé většině případů neznamená ovlivnění kvality až na parametr množství železa v pitné vodě – to však není příčinou jakýchkoliv zdravotních komplikací. Pokud takový stav zaznamenáte, proveďte prosím odpuštění vody (nikoliv však zapnutím pračky, protože větší obsah železa se může projevit zabarvením prádla) a pokud se stav nezlepší, volejte poruchovou službu vodáren – 840 668 668.

Abychom tyto negativní dopady snižovali, provádíme již řadu let cementace ocelových řadů, jejich vložkování PE potrubím nebo výměny starých ocelových a litinových řadů.

Mnohdy však tyto problémy se zakalením vznikají v domovním rozvodu např. při opravě vodovodní baterie. Jindy může zakalení způsobit i Váš soused např. velkým odběrem při napouštěním bazénu.

Proč někdy teče „bílá“ voda? 2016-12-28T09:36:05+00:00

Tento jev se nejvíce projevuje při napouštění vody přes perlátory. Je však ovlivněn i koncovkou kohoutu a rychlostí vypouštěné vody. Jde o krátkodobé, ale silné provzdušnění, které se projeví výskytem velkého množství bublinek. Stačí chvíli počkat a dojde k uvolnění bublinek a opětovné průzračnosti pitné vody.

Někdy může jít i o vliv zavzdušnění vodovodní sítě při odstávkách nebo haváriích. V tomto případě může provzdušnění trvat déle, ale pokud s do několika hodin stav nezlepší, volejte prosím na ohlašovnu poruch. Lze zabezpečit mimořádné odvzdušnění řadu nebo jeho proplach.

Proč je pitná voda občas cítit chlorem? 2016-12-28T09:36:11+00:00

Kvalita vody je sice stanovena zákonem (resp. vyhláškou) a v drtivé míře nemáme problém s jejím dodržováním. Existuje však řada faktorů, které na ni vliv mají (např. typ vody v daném prameništi, účinnost úpravny vody, sezónní výkyvy v kvalitě a teplotě, stáří vody v distribuční síti, …).

Pokud by neexistovala vyhláška o kvalitě vody, bylo by možné vodu vyčistit a dále ji již hygienicky nezabezpečovat a dodávat přímo odběratelům. V tomto případě by odpadly občasné stížnosti na zápach chloru. To je však nemožné z důvodu dodržování předpisů a z důvodů možného druhotného znečištění při dopravě (např. při poruše řadu). Jsme tedy nuceni u všech zdrojů provádět hygienické zabezpečení plynným chlorem nebo dávkováním chlornanu sodného (další možnost chlordioxid se nám příliš neosvědčil). Někteří odběratelé tedy mohou cítit z vody zbytkový chlor, jehož min. množství je stanoveno předpisy a je taktéž pravidelně kontrolováno.

Tyto negativní dopady lze zmírnit krátkým odvětráním napuštěné vody. Další možností je použití filtrů s aktivním uhlím, což však nedoporučujeme zejména proto, že při nárazovém používání je jejich účinnost problematická a hrozí i druhotné biologické znečištění.

Jaká je tvrdost a kvalita pitné vody? 2016-12-28T09:36:17+00:00

Tato problematika je podrobně okomentována na internetových stránkách MOVO, a.s.

Jak je to s vodovodní nebo kanalizační přípojkou? 2016-12-28T09:36:32+00:00

Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je vodovodní přípojka samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem.

Podle ustanovení § 3 odst. 2,  zákona č. 274/2001 Sb. je kanalizační přípojka samostatnou stavbou, tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není rovněž vodním dílem. Veřejná a domovní část již není shora uvedeným zákonem specifikovaná, pouze je tímto zákonem řešeno vlastnictví k přípojkám.

Vlastníkem vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak.

Vlastník vodovodní přípojky je povinen zajistit, aby vodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu.

Vlastník kanalizační přípojky je povinen zajistit, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna.

Vodovodní přípojku a kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila.

Opravy a údržbu vodovodních přípojek a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů.

Kdy může dodavatel omezit nebo přerušit dodávku vody? 2016-12-28T09:36:37+00:00

Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod do doby, než pomine důvod přerušení nebo omezení,

  1. při provádění plánovaných oprav, udržovacích a revizních pracích,
  2. nevyhovuje-li zařízení odběratele technickým požadavkům tak, že jakost nebo tlak vody ve vodovodu může ohrozit zdraví a bezpečnost osob a způsobit škodu na majetku,
  3. neumožní-li odběratel provozovateli, po jeho opakované písemné výzvě, přístup k vodoměru, přípojce nebo zařízení vnitřního vodovodu nebo kanalizace za podmínek uvedených ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 6,
  4. bylo-li zjištěno neoprávněné připojení vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky,
  5. neodstraní-li odběratel závady na vodovodní přípojce nebo kanalizační přípojce nebo na vnitřním vodovodu nebo vnitřní kanalizaci zjištěné provozovatelem ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 3 dny,
  6. při prokázání neoprávněného odběru vody nebo neoprávněného vypouštění odpadních vod, nebo
  7. v případě prodlení odběratele s placením podle sjednaného způsobu úhrady vodného nebo stočného po dobu delší než 30 dnů.
Kdy dochází k neoprávněnému odběru nebo vypouštění? 2016-12-28T09:36:57+00:00

Neoprávněným odběrem vody z vodovodu je odběr

  1. před vodoměrem,
  2. bez uzavřené písemné smlouvy o dodávce vody nebo v rozporu s ní,
  3. přes vodoměr, který v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává nebo zaznamenává odběr menší, než je odběr skutečný, nebo
  4. přes vodoměr, který odběratel nedostatečně ochránil před poškozením.

 

Neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace je vypouštění

  1. bez uzavřené písemné smlouvy o odvádění odpadních vod nebo v rozporu s ní,
  2. v rozporu s podmínkami stanovenými pro odběratele kanalizačním řádem, nebo
  3. přes měřicí zařízení neschválené provozovatelem nebo přes měřicí zařízení, které v důsledku zásahu odběratele množství vypuštěných odpadních vod nezaznamenává nebo zaznamenává množství menší, než je množství skutečné.
Jaké povinnosti a práva má k vodoměru jeho vlastník a jaké odběratel? 2016-12-28T09:36:50+00:00

Povinností odběratele je dodržet podmínky umístění vodoměru stanovené vlastníkem, popřípadě provozovatelem vodovodu. Pokud vnitřní vodovod nevyhovuje požadavkům pro montáž vodoměru, je odběratel povinen na písemné vyzvání provozovatele provést v přiměřené lhůtě potřebné úpravy na připojované stavbě nebo pozemku. Odběratel je povinen umožnit provozovateli přístup k vodoměru, chránit vodoměr před poškozením a bez zbytečného odkladu oznámit provozovateli závady v měření. Jakýkoliv zásah do vodoměru bez souhlasu provozovatele je nepřípustný a provozovatel má právo jednotlivé části vodoměru zajistit proti neoprávněné manipulaci.

Provozovatel je povinen na základě písemné žádosti odběratele do 30 dnů ode dne doručení žádosti zajistit přezkoušení vodoměru u subjektu oprávněného provádět státní metrologickou kontrolu měřidel, přičemž odběratel je povinen poskytnout provozovateli k odečtu i výměně vodoměru nezbytnou součinnost. Výsledek přezkoušení oznámí provozovatel neprodleně písemně odběrateli. Vodoměr podléhá úřednímu ověření podle zvláštních právních předpisů. Má-li odběratel pochybnosti o správnosti měření nebo zjistí-li závadu na vodoměru, má právo požádat o jeho přezkoušení. Toto právo lze uplatnit nejpozději při výměně vodoměru.

Podle čeho se účtuje odběrateli vodné a stočné 2016-12-28T09:37:03+00:00

Množství dodané vody měří provozovatel vodoměrem, který je stanoveným měřidlem podle zvláštních právních předpisů. Jiný způsob určení množství dodané vody může stanovit v odůvodněných případech pouze vlastník vodovodu, popřípadě provozovatel vodovodu, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, a to se souhlasem odběratele.

Vodoměrem registrované množství dodané vody nebo jiným způsobem určené množství dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody.

Množství odpadních vod vypouštěných do kanalizace měří odběratel svým měřicím zařízením, jestliže to stanoví kanalizační řád. Umístění a typ měřicího zařízení se určí ve smlouvě uzavřené mezi odběratelem a vlastníkem vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatelem; nedojde-li k uzavření smlouvy, určí umístění a typ měřicího zařízení vodoprávní úřad. Měřicí zařízení podléhá úřednímu ověření podle zvláštních právních předpisů a toto ověřování zajišťuje na své náklady odběratel. Provozovatel je oprávněn průběžně kontrolovat funkčnost a správnost měřicího zařízení a odběratel je povinen umožnit provozovateli přístup k tomuto měřicímu zařízení.

Jaká jsou ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok 2016-12-28T09:37:14+00:00

Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu

  1. u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m,
  2. u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m,
  3. u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.

 

V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze

  1. provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,
  2. vysazovat trvalé porosty,
  3. provádět skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu,
  4. provádět terénní úpravy,

jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá z uzavřené smlouvy.

Kdo má povinnost platit za odvádění srážkových vod? 2016-12-28T09:37:19+00:00

Srážkové vody jsou odpadní vody z dešťových srážek ze střech a ostatních ploch, vypouštěné odběratelem do veřejné kanalizace.

V zákoně č. 274/2001 Sb. – o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu je uvedeno, že: Povinnost platit za odvádění srážkových vod do kanalizace pro veřejnou potřebu se nevztahuje na plochy dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací veřejně přístupných, plochy drah celostátních a regionálních včetně pevných zařízení potřebných pro přímé zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy s výjimkou staveb, pozemků nebo jejich částí využívaných pro služby, které nesouvisí s činností provozovatele dráhy nebo drážního dopravce, zoologické zahrady a plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti.

Z uvedeného zákonného ustanovení vyplývá, že občané, kteří v nemovitosti bydlí a nepodnikají v ní, neplatí v současné době za srážkové vody. Povinnost platit za srážkové vody se tedy vztahuje pouze na právnické osoby a fyzické osoby – podnikatele, kteří v nemovitostech podnikají.

Kdo schvaluje cenu vodného a stočného? 2016-12-28T09:44:42+00:00

Nájemce (MOVO, a.s.) je oprávněn vybírat od odběratelů úplatu za odběr vody z vodovodní sítě a za odvádění odpadních vod kanalizační sítí na svůj účet. Výše vodného a stočného se stanoví vždy pro období jednoho roku, přičemž se uplatňuje princip jednotné ceny. Návrh výše vodného a stočného zpracuje nájemce podle právních a cenových předpisů a předkládá ho pronajímateli (představenstvu VHS Olomouc, a.s.) k připomínkám a schválení.

V § 8 zákona č. 274/2001 Sb. – o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu jsou uvedeny náležitosti, které musí smlouva s odběratelem splňovat. Kalkulace ceny vodného a stočného vychází z platných předpisů pro věcně usměrňované ceny, viz. Cenový věstník MF ČR.

Co je vodné a stočné? 2016-12-28T09:44:34+00:00

Vodné je právo na úplatu ve prospěch vlastníka vodovodu nebo provozovatele ve smyslu § 8 odst. 13 zák. č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním.

Stočné (odvod odpadních splaškových vod) je právo na úplatu ve prospěch vlastníka vodovodu nebo provozovatele ve smyslu § 8 odst. 14 zák. č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod.

Na koho se mám obrátit s dotazy ke smlouvě či fakturaci? 2016-12-28T09:37:34+00:00

Obdobně jako v případě poruch či odstávek je vhodné se obracet na našeho smluvního provozovatele, kterým je MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s. se sídlem v Olomouci na Tovární 41.

Proč mám smlouvu uzavřenou s MOVO, a.s.? 2016-12-28T09:37:39+00:00

V návaznosti na uzavřenou smlouvu o provozování (platná od 1. 4. 2000) s MOVO, a.s. je provozovatel pověřen uzavírat smlouvy s odběrateli, zajišťovat provoz a údržbu, vést evidenci, vypracovat a zasílat vyúčtování a řadu dalších činností. Smlouva je uzavřena do 31.3.2020.

Komu patří veřejný vodovod a kanalizace? 2016-12-28T09:37:44+00:00

V rámci okresu Olomouc najdeme 3 vodohospodářské společnosti (VHS Olomouc, a.s., VHS Sitka s.r.o. a VHS Čerlinka s.r.o.), které vlastní vodovody a kanalizace. Největším vlastníkem je pak město Olomouc a další města a obce v regionu. Největším provozovatelem v okrese je MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s., která má uzavřeny provozní smlouvy s městem Olomouc, VHS Olomouc, a.s. a řadou dalších obcí.

Rozsah majetku VHS Olomouc, a.s. je patrný z těchto internetových stránek (sekce majetek).

Na koho se může odběratel obrátit při poruše na vodovodní nebo kanalizační síti? 2016-12-28T09:37:57+00:00

Nejlépe se obrátit na našeho smluvního provozovatele, kterým je MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s. se sídlem v Olomouci na Tovární 41.

Hlášení havárií: 840 668 668 (NONSTOP)

Zákaznické centrum Olomouc

Tovární 41, Olomouc 779 00

Otevírací doba:
Po, St: 8:00 – 12:00 | 13:00 – 17:00
Út a Čt: pouze po předchozí rezervaci
Pá: 8:00 – 12:00

tel.: 585 536 111

Zákaznické centrum Uničov

Panská 64, Uničov 783 91

Otevírací doba:
Po, St: 8:00 – 12:00 | 13:00 – 17:00
Út a Čt: pouze po předchozí rezervaci
Pá: 8:00 – 12:00

tel.: 585 051 088

e-mail: zc@smv.cz, možnost rezervace osobní schůzky na zákaznickém centru – www.smv.cz